Česky English
Drobečková navigace

Úvod > Poradna > Anální žlázky

Anální žlázky



Anální žlázky bývají příčinou častého trápení pejsků i jejich majitelů.Pojďme se spolu podívat na anální žlázy a problémy s nimi spojené.

Co vlastně anální žlázky jsou?

Anální váčky jsou pachové žlázy, jejichž sekret slouží ke značkování teritoria. K jejich vyprazdňování dochází při evakuaci stolice, případně samovolným nebo vědomým vypuzováním jejich obsahu.

Kde přesně jsou umístěny anální žlázky?

Pokud si představíme hodinový ciferník kolem konečníku, nacházejí se u čísla 4 a 8. Jejich velikost se liší v závislosti na plemeni a velikosti pejska. Mohou být lépe či hůř hmatatelné, uložené pod povrchem či hluboko pod kůží. (podle toho je také lehčí nebo těžší jejich manuální vymačkávaní).

Jakou mají velikost anální žlázky?

Velikost žlázky je dána velikostí zvířete a množstvím náplně žlázky. U malého pejska jsou obyčejně přirovnatelné ke hrášku či třešni…u cca 30 kg velkého psa dosahují velikosti kaštanu.

Jak zjistíme, že anální žlázky jsou v pořádku? Co je považováno za normální, co za projev nemoci nebo zánětu?

Normální zdravá žlázka je měkká, nebolestivá, více nebo méně naplněná tekutým žlutohnědým nepříjemně zapáchajícím obsahem. To je vše v pořádku.

Jakákoli bolestivost v oblasti konečníku, vykusování srsti, „ekzém“ v bederní oblasti, bolest při zvedání ocasu, nadměrné olizování, sáňkování zadečkem po zemi, bolestivost při stolici by nás mělo upozornit na možný problém spojený s análními žlázkami. Musím však podotknout, že podobné projevy má více nemocí (o těch až později).

Jak často se mají anální žlázky čisit? (Kdy je má čistit páníček, kdy veterinář)

Toto je často diskutovaná otázka a jsou na ni samozřejmě dva názory. Jeden říká: ČISTIT PRAVIDELNĚ/předchází se přeplnění a zánětu. Druhý tvrdí: NEČISTIT, NEMAČKAT/protože tím se zvyšuje tvorba sekretu.

Já zastávám názor, že toto je striktně individuální. Záleží na pejskovi, na anatomii žlázek, schopnosti samovyprazdňování, hustotě obsahu, rychlosti tvorby, atd… Při každé běžné prohlídce se na žlázky podíváme, přiblížím majiteli jejich velikost a uložení. Zkontroluji hustotu a obsah žlázky a naučím majitele, jak může sám kontrolovat změny objemu a kvality pachového sekretu. Všechny odchylky od normálu, na který jsou zvyklí, řešíme pak společně v ordinaci. Mám na mysli například hustý obsah, neschopnost evakuace obsahu, výskyt vloček nebo krve v sekretu, ale i bolestivost. Všechny zmíněné abnormality mohou být známkou zánětu a možných vážnějších komplikací.

Jak vzniká zánět análních žlázek a čím se projevuje?

Obyčejně zánětu předchází přeplnění žlázky. Důvodů může být mnoho.Zvýšená tvorba sekretu, řídká stolice, která pak nevytváří tlak na žlázku při pasáži konečníkem, starší pejsek s atonií svěrače, atd…Sekret se zahustí, případně obsahuje i krev a hnis, které ucpou vývod žlázy. Zánět může zůstat ohraničený a lokalizovaný jenom v anální žláze nebo se rozšířit na okolní měkkou tkáň a způsobit celkové onemocnění, horečku, zvýšený výskyt bílých krvinek, zánět svalů přiléhajících k anální žláze, reakci mízních uzlin, atd., případně fistulaci (prasknutí žlázky) skrz kůži směrem na povrch nebo i v podkoží.

Jak probíhá diagnostika onemocnění, co vše je nutné absolvovat?

Běžné vyšetření se skládá z jemné palpace a prohlídky dané oblasti, kdy zvýšená bolestivost, nahmatání zduřelé anální žlázky a posouzení možnosti vyprazdňování žlázky napoví veterináři, jaký postup volit dál. Často je nutné i rektální vyšetření konečníku, kde je palpačně možné rozlišit další anomálie. Například nádor anální žlázy, různé komunikace, atd. V případě velké bolestivosti je vhodná slabší sedace pacienta, která relaxačním účinkem umožní lepší manipulaci a chrání zároveň zvíře před zraněním žlázky během ošetření. Já upřednostňuji zavedení speciální kanyly do vývodu anální žlázky a pokud jsem si jistá, že nehrozí její prasknutí, jemným proplachem vyprázdním hustý infekční obsah. Zákrok je bezpečný a méně bolestivý. Zároveň umožňuje lokální aplikaci antibiotik. Vždy provádím exploraci dané oblasti i rektálně, abych získala informaci o stavu svěrače konečníku nebo výskytu možného nádoru, komunikace s okolím,atd.

Jake jsou jednotlivé způsoby léčby zánětu análních žláz a jak rozeznat, který je v danou chvíli vhodný?

Nejjednodušším stádiem je přeplnění žlázky hustým obsahem (přirovnatelným k zubní pastě). Pak postačí pouze vyčištění, proplach, aplikace antiseptického gelu v oblasti konečníku bez použití antibiotik.

Lokální zánět (bez celkových příznaků jako je horečka, otoky, atd.) pomůže zvládnout aplikace antibiotik vstřiknutím přímo do anální žlázky, kde ho necháme působit cca 48 hodin. Poté žlázku propláchnu fyziologickým roztokem, vyčistím a zkontroluji pacienta za další dva dny. Pokud se neobjeví krev, hnis a žlázka je čistá, další kontrola již není nutná.

Vážnější zánět, projevující se bolestivostí okolí, horečkou, případně fistulací (prasknutím) žlázky vyžaduje celkové použití antibiotik, někdy i chirurgické ošetření, drenáž a proplachy. Zde hrozí poškození análního svěrače a rozšíření infekce do okolní měkké tkáně.

Posledním způsobem léčby opakujících se zánětů je chirurgické odstranění žlázek, které je možné provést ideálně v zdravé, neinfekční tkáni.

Jaké další onemocnění mají podobné příznaky?

Pokusím se to velice zjednodušit. Určitě si s tím poradí hlavně Váš lékař.

Bolest v oblasti ocasu, bolest při kálení:(Zde musíme myslet i na zácpu,úraz ocasu,zranění v bederní oblasti,perineální kýlu, neoplazii, zúžení konečníku, nemoci prostaty, atd…)

Ekzém v oblasti ocasu: (Samozřejmě alergie na bleší kousnutí, zánět ocasní žlázy, ektoparaziti a další kožní onemocnění).

Sáňkování: (výskyt parazitů, tasemnic, škrkavek…)

Chci ale věnovat pozornost i dalšímu onemocnění, které si často laická veřejnost plete s onemocněním análních žlázek.

Jedná se o perineální píštěle u německých ovčáků, které se z pohledu laika projevují také trhlinami,bolestí a zánětem kůže v oblastí konečníku. Příčinou tohoto stavu však není zánět anální žlázy, ale především genetická predispozice NO a autoimunitní proces, který způsobuje tento stav. Také léčba je zaměřena především na ovlivnění imunity (potlačení její patologie cyklosporiny nebo kortikoidy, chirurgické odstranění poškozené tkáně, atd.)

Dále je nutné myslet i na možné hormonální příčiny. Například hypothyreozu či neoplazii, které bývají častým důvodem patologie kůže v dané oblasti.

Jak probíhá operace (odstranění) análních žlázek? Jaká jsou rizika? Hrozí poškození svěrače a následná inkontinence?

U nás operace provádíme samozřejmě v celkové inhalační anestezii. Pokud to stav pacienta umožňuje, operujeme zásadně anální žlázky, které momentálně nejsou postižené zánětem, čímž se zvyšuje pravděpodobnost bezproblémového hojení. Po proplachu antiseptikem jsou obě žlázky naplněny voskovou látkou, která přesně vyplní celou žlázku a umožní tím její vizualizaci a usnadní její separaci od okolních svalů. Chirurgický řez je vedený v dostatečné vzdálenosti a paralelně se svěračem (nikdy NE KOLMO na svěrač,pak vzniká vysoké riziko jeho protnutí)! Po odpreparování je celá žlázka vyjmuta. Rána je šita standardně vnitřní a následně vnější kožní suturou. Pooperační péče se skládá standardně ze dvou až tří kontrol, s aplikací antibiotik a protisvědivých gelů na oblast konečníku.

Při takto vedeném chir. zákroku nehrozí riziko poškození konečníku ani análního svěrače a pejsek je schopen druhý den vylučovat normálně.

Kdy doporučujeme odstranění žlázek?

Chirurgickou extirpaci doporučuji u pacientů, kde opakovaně probíhají záněty a přeplňování žlázek spojené s dalšími kožními komplikacemi, vyžadujícími antibiotickou léčbu. Upřednostňuji čisté chirurgické řešení jako prevenci vzniku píštělí, komunikací a poškození dalších struktur v oblasti konečníku.

Rada na závěr?

Doporučuji bezbolestné, pravidelné kontroly stavu a náplně análních žlázek. Nechte si jednoduše a názorně ukázat polohu, velikost, umístnění a tvar análních žlázek u Vašeho pejska. Také standardní vzhled a množství náplně. Pomůže Vám to včas odhalit jakékoli změny, případně zánět, čímž se vyhnete dalším možným komplikacím.